Medituji a menstruuji

Osobní zpověď (NEJEN!) o tom, jak mi meditování pomáhá (NEJEN!) v období mé menstruace.
Sednu si do lotosového květu, nejlépe s tváří namířenou směrem ke slunci a nechávám plynout své myšlenky. 5 min, 10 min, 30 minut - jak kdy. Někdy se mi podaří téměř "vypnout" a pozorovat hlavně svůj dech, někdy k sobě vlídně promlouvám, jindy se mi myšlenky překotně honí hlavou a já musím vstát a "sežrat ropuchu co nejdřív", tedy jít a danou věc, kterou mám v hlavě jako nevyřešenou, vyřešit.

Vědomě jsem s meditováním začala toto léto. Stále je to pro mě ale téma, o kterém moc s nikým nemluvím. Asi proto, abych nepůsobila příliš esotericky, aby pro někoho ta moje transformace nebyla "až moc". Ano, ještě pořád tyto věci řeším, ale pracuji na tom, aby pro mě bylo čím dál méně důležité, co si kdo o mě myslí nebo nemyslí.

Už z gymplu z hodiny psychologie si pamatuji, že proti stresu pomáhá strávit alespoň 10 min denně sám/a se sebou. Někdy mi však postačí i méně minut na zastavení se a vrátit se tak do pohody. Meditace se pro mě stala velkým pomocníkem k téměř trvalému pohodovému stavu.

Rovnováha - to je to, oč tu běží. Vše/každý prahne (vědomě či nevědomě) po rovnováze, všem a všemu prospívá. Čím více lidí bude v rovnováze, tím víc bude v rovnováze celý svět a naše bytí na zemi. Extrém nikomu ani ničemu nesvědčí. A meditace člověka do rovnováhy dostává.

No jo, ale co ženy a jejich cyklická lunární proměnlivost!? Která by to neznala - stavy, kdy sama neví co se sebou a se svými náladami a emocemi?!

Mám za sebou období hormonální antikoncepce, kdy se mnou "mé dny" vůbec nic nedělaly a nevěřícně jsem pozorovala dívky, které to z mého pohledu "přehnaně moc prožívaly". Ano, já to neprožívala, ale také jsem neměla téměř žádný čich, ale zato celulitidu. Po vysazení prášků jsem naštěstí čich znovu získala a celulitidu ztratila. Než se mé tělo zcela probralo z antikoncepčního stavu, otěhotněla jsem, pak kojila, pak opět otěhotněla a opět kojila a až nyní, před pár měsíci jsem začala více vnímat svoji cykličnost. Vzpomněla jsem si na ty zmíněné spolužačky, co "to moc prožívaly". Najednou jsem prožívala také! Možná mi v tom pomohla návštěva ženského kruhu - setkání nazvané Červený stan, po kterém jsem si začala uvědomovat působení mužské a ženské energie. Začalo se mi dít, lépe řečeno jsem to dokázala rozpoznat a pojmenovat, že den či dva před menstruací a první den menstruace jsem doslova "nedávala" mužskou energii. Z běžných všedních událostí týkajících se mých dvou synů, které mi ve zbytku měsíce nevadily, se mi najednou chtělo brečet. A brečela jsem! Cítila jsem, že potřebuji být sama a nebo ještě lépe s nějakou ženou/ženami, se kterou se budu moci vypovídat, sdílet, souznít. Můj muž je v podobných chvílích pro mě úžasnou vrbou a rádcem, ale došlo mi, že jsou DNY, kdy je ženám lépe být s ženami. A pak zase dny, kdy je ženám (ženě!) velmi dobře s muži (mužem!). Že má logiku, že se dříve ženy v těchto dnech intenzivněji setkávaly, právě například ve zmíněném červeném stanu (dost často byly sesynchronizované - menstruovaly v podobné dny).

To stejné se týká i porodů (ženy s ženou - rodičkou), ale to je jiné obsáhlé téma.

Najednou jsem v tyto své "krizové dny" nevěděla co sama se sebou a stejně tak můj muž mě nepoznával a nevěděl jak reagovat.

V poslední době je hodně populární téma Cyklická žena - to, že máme 4 fáze (tvůrčí, odpočinkovou, ...) a zabřednutí do této "problematiky" nám může pomoci pochopit se/potažmo zákonitosti vesmíru a "využít svůj potenciál". Před 14 dny jsem byla na semináři jógy a tam jsem se dozvěděla o vnímání této cykličnosti z pohledu ájurvédy - žena nemá pouze 4 fáze, ale hned 11 - tzv. MĚSÍČNÍCH CENTER a proměňuje se každého 2,5 dne. Přišlo mi to najednou tak povědomé, tak známé i když na druhou stranu neznámé. Joo, to moje kritické období bývalo dlouhé 2-3 dny! Teď už vím, že přesně 2,5! :-) Stejně tak mě začalo překvapovat, že jsou dny, kdy se mi nechce s nikým moc povídat - mě, naprosto společenské osobě?! A hele, opět to trvá 2,5 dne! Také to sedí! Jindy je žena plná energie, jindy romantická..... ale co je důležité, každá to máme jinak! V jakém pořadí těchto 11 fází následuje za sebou je naprosto individuální a je na každé z nás si to vypozorovat - nejlépe psaním deníčku.

Žijeme v době, kdy spousta z nás řeší více okolní svět, než svůj vnitřní, kdy se o sobě chceme dozvědět spíše prostřednictvím okolí, než pozorováním sebe sama. A to je škoda. Začala jsem si tedy takový deník psát.

Zmínila jsem rovnováhu, která by měla být cílem všeho a všech a rovnováha hraje pochopitelně důležitou roli i při menstruaci. Čím více jsme v rovnováze, tím méně kolísají emoce během našich jednotlivých měsíčních center. Na zmíněném jógovém semináři jsme zpívali 15 minutovou mantru na posílení ženství. Z předešlých seminářů jsem už věděla, že pokud se chceme duchovně posunout, doporučuje se danou mantru zpívat denně v kuse po 40 dní. Dala jsem se tedy do toho s touto zmíněnou mantrou.

Tento týden jsem absolvovala "přezkoušení"! Nazývám tak situace, které mi přicházejí do cesty a já na nich poznávám, jak v daných situacích reaguji - jestli se mi (už) daří mít emoce pod kontrolou, nebo stále ještě ne. Moje menstruace a tchýně se objevily v jeden den! Zbynďova máma k nám jezdí pouze párkrát do roka, ale na několik dní, tak se jedná vždy o poměrně intenzivní návštěvu. Bála jsem se této kombinace. Opravdu upřímně jsem měla strach, že svoje emoce nezvládnu. A ZVLÁDLA!!! Byla to celkem příjemná návštěva! Byla jsem vyrovnaná, emočně stabilní, v pohodě! A ona také (jojo, svět nám zrcadlí :-)) Cítím, jak se vědomě - prostřednictvím meditací, a uvědoměním a pojmenováním dané situace, udržuji v rovnováze.

Pro zajímavost: když jsem to po roce a půl od mého druhého porodu zase "dostala", bylo to přesně v den novoluní. Ten den jsem měla své pravidelné taneční lekce - takže poměrně fyzickou zátěž. Druhý den jsem celý proležela s teplotou. "Ty jsi krásně sladěná s vesmírem!", napsala mi tenkrát moje sousedka (kamarádka, čarodějka). Začala jsem tedy googlit, abych se v této záležitosti trochu vzdělala. Nejen že se moje tělo takto nádherně napojilo na měsíc (jak by to také mělo být - proč asi název "měsíčky"?! :-)) ale ještě k tom bylo chytřejší než já a donutilo mě odpočívat, když mě samotné to nedošlo. V tomto období by každá žena neměla být moc fyzicky aktivní a ještě k tomu po pauze dlouhé více jak 2 roky (k 1,5 roku nutno připočítat celé těhotenství). Pro tělo to byl tedy docela záhul - já na něj ale tehdy nebyla ještě tolik napojená.

Menstruace v novoluní se nazývá cyklus bílého měsíce, v období úplňku cyklus rudého měsíce. Je zajímavé si o tom vyhledat informace.

Menstruace je velmi obsáhlé téma. Ženy ji vesměs vnímají negativně. "Ach jo, dostala jsem to.", "Zase mám krámy." Naštěstí pozoruji, jak se pohled na toto ženské privilegium a symbol početí začíná pohlížet jinak. Mně se pohled začal měnit díky mému muži. Doslova mi zakázal vyjadřovat se o ní jako o "krámech". Zastavoval mě při stěžování si: "už zase" a byl to on, od kterého jsem poprvé slyšela, ať jsem za ni ráda, že to znamená, že můžu mít děti a že je to úžasné. Muži bývají dost často citliví a uvědomělí, co se týče ženských záležitostí! Každý muž má v sobě vnitřní ženu a bylo by fajn, kdyby ji v sobě nepotlačovali - aby byli více v rovnováze. Ale to je také další široké téma. Stejně tak, že nejen žena je cyklická - vše se odehrává v cyklech.

Takže: menstruuji a vnímám to jako dar a medituji a vnímám to jako obdarovávání :-)

A jdu si zazpívat mantru, mám před sebou ještě 27 dní :)

Žádné komentáře:

Okomentovat

copyright © . all rights reserved. designed by Color and Code

grid layout coding by helpblogger.com