Itálie na vlastní pěst s dětmi

V červenci jsme strávili 14 krásných dní v Itálii. Konkrétně v městečku Gaeta na západním pobřeží a v rozpáleném Římě. Díky levným letenkám a ubytovaní přes Airbnb nás tento výlet vyšel minimálně na polovinu toho, co bychom za něj zaplatili cestovní kanceláři.

Odlet z Prahy do Říma – 1 noc v Římě – přesun vlakem a autobusem do přímořského města Gaeta – 10 nocí v Gaetě – přesun zpět do Říma – 3 noci v Římě – odlet z Říma do Prahy.

Proč do Itálie?
V době našeho hledání vhodné destinace po celé Evropě byly letenky do Říma nejlevnější.

Proč do Gaety?
Na mapě nabízeného ubytování Airbnb jsem hledala místo na pobřeží, ne moc vzdálené od Říma a co nejblíže u moře - doslova jsem jela prstem po mapě a náš budoucí apartmán byl ze všech nabízených v daném okamžiku opravdu moři nejblíže. 😊 A vyšlo to! Moc hezké větší městečko s historickým centrem a jak jsme se dozvěděli později, s pláží několikrát oceněnou jako pláž roku. Každý den trhy s ovocem, zeleninou a rybami, výborná pizza a zmrzlina, vyžití pro děti. Téměř žádní zahraniční turisté.

Proč do Říma?
A ještě k tomu v létě, když je tam veliké teplo?! Byla by škoda tam chvilku nepobýt. Jeden den jsme strávili prohlídkou památek (kluci to naštěstí z velké části prospali v kočárku) a druhý den zasloužené ochlazení v Aquaparku. 😊

Jak na letenky?
Hledáme je výhradně přes www.azair.cz:
lze zadat libovolný počet letišť, ze kterých chceme odlétat (například Praha, Ostrava, Vídeň),
cílová destinace může být jak konkrétní město, tak stát, oblast (například Jadranské pobřeží) nebo třeba i celý svět (v případě, že nám je jedno, kam poletíme),
zadávat lze i kolik minimálně a maximálně dní chceme v dané lokalitě strávit,
jaký počet přestupů je pro nás v pohodě a jestli nám nevadí čekat na letišti.
Server vyhledává a kombinuje lety mnoha leteckých společností a řadí je podle ceny vzestupně. Ukazuje, kolik volných míst za uvedenou cenu je v konkrétním letadle a jak je cena aktuální.

Proč přes www.airbnb.com?
Sdílené ubytování vychází výrazně levněji než v hotelech a k tomu nás baví, že splyneme s okolím a zkusíme si život s místními obyvateli.
Postup je jednoduchý – vybrat destinaci, termín, počet osob, zvolit typ ubytování (jestli celý dům nebo stačí soukromý pokoj) a cenové rozpětí.
V Gaetě jsme bydleli v typickém starém loftovém bytě v historické části městečka. S našim hostitelem jsme byli v kontaktu už několik týdnů před cestou. Zodpovídal všechny naše dotazy, doporučil ubytování v Římě, po našem příjezdu nás vyzvedl na autobusové zastávce, dal spoustu cestovatelských tipů a pozval nás do svého druhého domova na večeří. Se svojí přítelkyní nás pohostili výbornou italskou kuchyní. Byl to moc příjemný večer, cítili jsme se jako u dlouholetých přátel. 😊
V Římě jsme si našli byt s terasou. Byl docela dost vzdálený od centra, ale hned u zastávky autobusu. (První noc v Římě jsme bydleli v hotelu přes www.booking.com, blízko hlavního nádraží Termini. Přiletěli jsme totiž pozdě večer a hned dopoledne následujícího dne jsme vlakem přejížděli k moři do Gaety).
Možná může být pro někoho nevýhoda, že za ubytování se platí už v okamžiku rezervace. Dost často lze však rezervaci bez poplatku zrušit i 24 hodin před příjezdem (záleží na podmínkách jednotlivých hostitelů).

V číslech:
zpáteční letenky pro 2 dospělé osoby, jedno dítě a jedno batole – 7 000,-Kč,
ubytování 9 nocí v Gaetě – 15 000,-Kč,
ubytování 1 + 3 noci v Římě – 1 500,-Kč + 4 500,-Kč,
vlak a autobus z Říma do Gaety a zpět – cca 1 000,-Kč,
transfery z a na letiště a doprava mhd po Římě – cca 1 000,-Kč.
Celkem letecky do Itálie za 4 člennou rodinu na 14 dni – 30 000,-Kč.

Tipy:
- při létání s dětmi se vyplatí sbalit se minimalisticky - neměli jsme žádné zavazadlo k odbavení, všechna pouze příruční (Timiho kufr je zároveň odrážedlem :) ). Důležitým kritériem při výběru ubytování pro nás bylo, zda-li je součástí vybavení pračka,

- do kufru se nám vešel praktický dětský bazének – hodil se jak na pláži u moře, tak na terase v Římě,
- místenky na vlak z Říma do Gaety a zpět lze zakoupit na http://www.trenitalia.com/,
- Gaeta byla sice oceněna za svoji pláž, ale přeci jen se stále jedná o Itálii (špinavou),
- vynikající pizza v Gaetě – Pizzeria Corso Attico,
- vynikající zmrzlina v Gaetě – Il Pinguino,
- neberte si s sebou bankovku v hodnotě 500 eur, nikdo vám ji nebude chtít přijmout ani proměnit (ani na poště, ani v bance!),
- v Římě jsem byla už po třetí, ale nikdy předtím jsem nenavštívila park Villa Borghese. Je sice vyprahlý (v létě), nebyla možnost si jen tak sednout na zem a chvilku pobýt, ale nachází se tam sympatické jezírko - půjčení loďky na půl hodiny vyjde na 3 eura na osobu (malé děti zdarma). Byla to příjemná přestávka během tour de "rozpálené centrum Říma".

Máte tip na nějaký výlet, dovolenou s dětmi?

0

Ekologické zemědělství Karla Tachecího - Budyňe nad Ohří

Od konce května 2017 jsme zapojeni do KPZ Malešice (komunitou podporované zemědělství). Odebíráme zeleninu a ovoce od pana Karla Tachecího z Budyně nad Ohří, který nám ji (od května do prosince) přiváží každé úterý. Ekologicky vypěstovanou, čerstvě sklizenou, skoro až domů J

Jedno červnové sobotní odpoledne pan Karel vyhlásil den otevřených dveří, tak jsme vyrazili se s ním potkat a poznat naši budoucí zeleninou osobně J

Sraz s další pražskou KPZ z Karlína byl na farmě ve 14hod. Cedule na vratech od stodoly nás informovala, že máme pokračovat za šipkou až do zahrady, kde se pod korunami stromů rozjížděl slibovaný piknik. Plné stoly nejrůznějších dobrot a pití, piknik deky, houpačka, spousta dětí a příjemná atmosféra. Hned se nám tam zalíbilo. Naše jablečné muffiny jsme přidali do komunity dalších koláčů a dortů, co přinesli jiní účastníci a šli se seznamovat.

Pana Karla jsme před tím nikdy neviděli, ale poznali jsme ho hned. Sympatický, spíše introvertní starší muž vysoké štíhlé postavy nás přivítal vynikajícím čokoládovým dortem a pak v kroužku u stolu při popíjení vína vyprávěl o ekologickém zemědělství. Půdu hnojí na podzim hnojem, minimálně dvakrát za sezónu s pomocí několika lidí ručně pleje záhony a hlavně hospodaří bez chemie! Vzdal se chemie a umělých hnojiv, tak jako naši předkové po staletí. Potvrzuje, že ekologická produkce je poloviční, oproti konvenční, ale jak sám říká, kdyby tak hospodařil každý, alespoň by nevznikaly přebytky.

Bere nás na prohlídku svých polí a záhonů, zodpovídá naše dotazy, ukazuje plodiny a nechá nás natrhat si hrášek. Očicháváme si bylinky a kdo má zájem, může si za 50,-Kč nasbírat vrchovatou papírovou misku opravdu výborných jahod (žádný předražený koktejl pesticidů!).

Z docela dlouhé procházky se vracíme zpátky na piknik pod stromy. Trošku nám vytrávilo, tak se můžeme znovu pustit do konzumace nanošených dobrot. Je nám tam hezky! Společně plánujeme uspořádání nějaké další podobné akce, aby komunitní zemědělství bylo opravdu více komunitní.

Mám problém koupit si zeleninu nebo ovoce v supermarketu, u které není přesně znát její původ. S panem Karlem a Radkem Borovičko, který má na starosti Malešické odběrné místo, domlouváme od příštího roku odběr také u nás ve Strašnicích, ať se můžou zapojit další zájemci.

Radujeme se z toho, že to, co bylo před mnoha lety normální, tedy konzumace nechemických plodin, začíná být znovu čím dál více dostupná a moc děkujeme lidem, jako je například právě i „náš“ pan zemědělec Karel Tachecí, kterým na přírodě, a tedy na nás všech, záleží a neupřednostňují kvantitu a chemii. Být součástí KPZky neznamená „jen“ konzumace zdravé ne chemicky upravené úrody, ale i podpora zdravé krajiny a půdy v našem okolí, a to je neméně důležité.

Jeden podíl, tedy porce zeleniny na týden pro celou rodinu, nás vychází na 250,-Kč.                 

Co přesně je Komunitou podporované zemědělství (zkratka KPZ): 

- socioekonomický koncept zemědělství a distribuce jídla. Typicky je tento model tvořen komunitou konzumentů a zemědělci, kteří poskytují konzumentům své produkty (ovoce, zeleninu, mléčné výrobky, maso) přímo, tedy bez mezičlánků jako jsou obchody, tržiště apod. Pěstitelé a konzumenti si tak poskytují navzájem podporu a sdílí spolu jak rizika, tak i výhody tohoto modelu. Konzumenti se tak stávají z pasivních příjemců potravin aktivními podílníky potravinového systému.

Jste někdo také součástí KPZ? Jaké? Nebo víte o místech, kde produkty takových zemědělců kupovat?

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunitou_podporovan%C3%A9_zem%C4%9Bd%C4%9Blstv%C3%AD

0

Výlet do Dánska - s dětmi

V květnu tohoto roku jsem se vydali na náš první delší rodinný výlet. Poprvé jsme vyrazili s našimi dětmi (1 a 4 roky) a psem za hranice Česka. Autem. Do Dánska na ostrov Fyn. Před odjezdem jsem se snažila na internetu vyhledat nějaké tipy, co v Dánsku s dětmi navštívit, a protože se veškeré servery zmiňovaly převážně o Zoo v Odense a muzeum Lega (Zoo i muzeum máme v Praze taky, chci vidět něco jiného!), rozhodla jsem se po našem návratu, že se podělím o naše zážitky z výletů, na které jsme dostali tipy přímo na místě od našich přátel, kteří v Dánsku žijí. Tady je naše cesta den po dni, pro inspiraci 😊

Je pátek, 5. května a my se vydáváme na naši první delší cestu s dětmi. Mimo domov budeme 10 dní. Před pár dny jsme oslavili Mateovy první narozeniny, Timimu jsou necelé 4 roky. Jede s námi i náš pes Damian, který se jen tak tak vejde na zadní sedadlo mezi autosedačky.

Jedeme navštívit naše přátele, kteří v Dánsku žijí. 10ti hodinovou cestu jsme se rozhodli rozdělit na dvě části. Z Prahy vyrážíme směr Berlín po obědě. Přespíme v německém městečku Wandlitz, kde máme domluvené ubytování přes Airbnb. Cesta trvá dle plánu čtyři hodiny. Malý útulný byt se nachází v domě majitelů, jen pár minut chůze od jezera. Mimo sezónu jsou přilehlé kempy a loděnice zavřené, ale západ slunce je pro nás dostačující atrakce. Z auta vytahujeme golfky a odrážedlo a jdeme na večerní procházku. Ráno ještě stihneme nakoupit chřest (je chřestová sezóna, tak jsou stánky na každém rohu) a pokračujeme v cestě. Timi kouká na filmy na tabletu, Maty pospává, během toho jíme. Vlastně pořád jíme J Po 5ti hodinách vjíždíme na most vedoucí na ostrov Fyn (druhý největší ostrov Dánska) a jásáme při pohledu na okolí! Je to nádhera. Kluci vidí poprvé moře. Milujeme moře.

Je 18hod. a my vjíždíme do přímořské chatové osady v Monkebo. Okolo nás plno malých sympatických cihlových nebo dřevěných domečků s malými zahrádkami nebo terasou, v bezprostřední vzdálenosti od moře. Michael nás vítá síťkou na ryby a prutem na chytání krabů. Prý je to povinná výbava každého malého kluka J Dá se koupit téměř v každém superkarketu. Hned jdeme všichni společně k moři. Je teplo, svíti sluníčko, moře voní řasami a solí a nad námi poletují rackové. Je nám krásně.

Teplé slunečné počasí je i následující den. Michael nám půjčil malý přenosný gril, my si v supermarketu nakoupili ryby, krevety a nějakou zeleninu a vydáváme se najít hezké místo na pláži vhodné k pikniku. Jedeme směr vesnice Nordskov a asi po 15ti minutách jízdy objevujeme travnatý pás podél upravené písčito-kamenité pláže. Jsme mile překvapeni tím, jak všude, kde to je jen trochu možné, jsou lavičky se stolky a často i venkovní gril. Dánové moc rádi piknikují u moře. Nejdříve jsem na místě úplně sami. Během odpoledne se pláž postupně zaplnila několika rodinami, které očividně vyrazili na poobědovou procházku. Někteří místní otužilci se i koupají. My se v moři brouzdáme po kotníky a mezi kameny ve vlnolamech hledáme kraby a rybičky. Opravdu moc příjemně strávený den! Maty zde začal se svými prvními krůčky J

Pondělí je chladné a větrné. Rozhodujeme se, že pojedeme na výlet na 30km vzdálenou bizoní farmu.  Farma i tamní obchůdek jsou však zavřené. Prohlídka se koná jen v pátek večer (v letních měsících i v sobotu). Na bizony jsme se podívali pouze z auta a jedeme dál, směr Bogense. Městečko má krásný rozlehlý přístav a malebné uličky. Nedaří se nám ale najít žádnou otevřenou restauraci, kde bychom se mohli najíst. Paní na ulici nám na otázku, kde se místní stravuji, odpovídá: „doma“ J Restaurace bývají v Dánsku otevřené většin jen od pátku do neděle a jsou velmi drahé. Dánové preferují vlastní stravovaní. Nejenom, že restaurace navštěvují spíše jen při zvláštních příležitostech, ale také v muzeích a dalších podobných zařízeních si můžete sníst vlastní svačinu v prostorách právě k tomuto určených. Většinou je součástí i herna pro děti a často se zde ani nevyskytuje žádný bufet nebo jídelna, kde by bylo možné si jídlo zakoupit.

V úterý jedeme s Michaelem na projížďku lodí. K naší lítosti je jeho rybářská loď porouchaná, ale naštěstí má ještě motorový člun. Plujeme podél pobřeží do asi 10km vzdáleného města Kerteminde a během cesty se dozvídáme, že již mnoho let platí v Dánsku zákaz jakékoliv další výstavby ve vzdálenosti 1km od pobřeží. Omezení se vztahuje třeba i jen na obyčejnou lavičku. Michael vyndává plechovky s pivem s tím, že v Dánsku je možné řídit loď i vozidla na silnici s promile do 0,5. Plujeme, pijeme, povídáme si J

Na středu máme naplánovanou návštěvu Fjord and belt v Kerteminde. Jedná se o výzkumné centrum, které seznamuje návštěvníky s mořským životem blízkého okolí Dánska. Přihlížíme komentovanému krmení lachtanů a velryb a pak jdeme na prohlídku celého areálu. Věnuje se nám jeden ze zaměstnanců. Vytahuje z vody kraby, hvězdice a nejrůznější ryby a dává nám je do ruky nebo nechává pohladit. K tomu nám o všech živočiších vypráví a zodpovídá naše dotazy. Celé středisko je interaktivně zařízeno, nikdo z nás se ani chvilku nenudí.

Do Kerteminde se vracíme i ve čtvrtek, projít si centrum a přístav. Dostali jsme tip na zmrzlinárnu. Její název je Vaffelhuset a návštěva opravdu stojí za to. Jedna porce sice stojí v přepočtu 100,-Kč, ale dostanete ji v ručně vyrobeném oplatkovém kornoutku a na dně se sladkou pěnou vyšlehanou z vaječných bílků. Snědli jsme si ji v blízké zahradě ve vnitrobloku, kde se nacházel malý skanzen a obchůdek s nejrůznějšími serepetičkami.

Na pátek se moc těšíme, hlavně Timonek. Jednou za rok se v Odense (3. největší město Dánska a největší město na ostrově Fyn) koná v muzeu vlaků exhibice s mašinkou Tomášem. Muzeum samo o sobě je moc hezky udělané, včetně jednoho celého patra s atrakcemi pouze pro děti, ale svést se skutečnou mašinkou Tomášem je opravdu veliký zážitek pro nás pro všechny a k tomu spousta doprovodných programů, uvnitř i vně muzea. Jen pozor na parkování, nevyplácí se parkovat mimo vyznačená místa.

V sobotu míříme do Odense znovu, tentokrát na bleší trh. Koná se téměř každý den ve veliké hale. Nepřeberné množství nádobí, nábytku, umění, hraček, oblečení a nejrůznějších doplňků. Smlouvat se nedá, vše je označeno čárovým kódem a platí se u jedné společné pokladny. Po asi dvou hodinách máme nakoupeno. Timi si pohrál s nabízenými hračkami a Maty to naštěstí celé prospal v kočárku. Po cestě zpět ještě kratší zastávka u známých našich přátel, kteří bydlí ve starém typickém domě a poté do domu našich přátel v Kerteminde na rozlučkovou večeři. Servírují nám uzenou rybu s toustem a nakládanými artyčoky, to vše polité syrovým vaječným žloutkem a poté smaženého platýze (typická dánská ryba) s vařenými novými bramborami a brokolicovým salátem se slaninou.

V Dánsku se velmi často na pozemcích u domů objevují stožáry s národní vlajkou. Dánskou vlajku jsme během našeho pobytu zahlédli nesčetněkrát – zapíchnutou do země u poštovní schránky, na stolcích v restauracích, nebo na návštěvě u známých ve váze s květinami. Vlajka prý nesmí chybět u žádné narozeninové oslavy či jiné více či méně významné události. Je to tradice.

Doma se vyhýbáme supermarketům, v Dánsku nám však po první návštěvě malé pekárny došlo, že tady se nám to nepodaří. V malých vesnicích a městečkách často není jiná možnost, než jídlo nakoupit právě jen v supermarketu a v malých obchůdcích ve městech je zboží v průměru čtyřikrát dražší. Zatímco například makovou bulku v supermarket Rema1000 pořídíte za 2,5dk, u maloobchodníka za 8dk.

Naše postřehy z Dánska:

- nakupujte v supermarketech, malých obchodů je poskromnu a jsou předražené. Spousta obalů je vratných (od mléka, jogurtů, …), zelenina bez obalů je bio a mouka často nenamletá,

- máte-li rádi ryby, zkuste se zeptat nějakého rybáře, jestli vám je neprodá (v obchodech je moc nenajdete),

- směnit peníze na dánské koruny netřeba, všude se dá platit kartou nebo případně i v eurech,

vozte si s sebou svačinu, restaurací je málo, zatímco příjemných odpočívadel dost (náš tip: sendviče se slaným dánským máslem, krevetami a jarní cibulkou),

- všichni mluví výborně anglicky - mladí i staří,

- psi musí chodit na vodítku (vyjma pláže od října do dubna) a existuje seznam zakázaných plemen.

Máte někdo nějaké další tipy, co navštívit v Dánsku (určitě jsme tam nebyli naposledy)?

0

Vítejte :)

Jsem lektorka tance, zastánkyně zdravého životního stylu (zdravého pro tělo i zemi), maminka dvou úžasných kluků a hrdá žena svého muže.
A teď už i blogerka 😊

Moc ráda se směji, cestuji, potkávám se s lidmi, fotím a čtu. Baví mě divadlo, herecké prostředí a spolupráce s herci. Ráda se inspiruji zajímavými lidmi, nesouhlasím s tradičním školským systémem a s jednorázovými obaly. Neustále se vzdělávám, inspiruji se a posílám získané informace dál do světa.

Moje životní motta jsou:
„Kdo se ničeho neodváží, nesmí v nic doufat.“

„Buď změnou, kterou chceš vidět ve světě.“

„Co je dneska za den? Je dnešek, můj nejoblíbenější den.“ 😊

Každý den se snažím zažít nějaké „poprvé“ a někoho potěšit, protože:

„Chceš-li člověka udělat ještě lepším, než je, udělej mu radost.“ 😊

Věřím na „objednávky z vesmíru“ a na to, že v životě se nám dějí takové věci, které nás mají posunout dál v našem individuálním vývoji. Učím se vystupovat ze své komfortní zóny, co nejméně zasahovat dětem do jejich světa a každého respektovat.

Blog KAŽDÝ DEN DOBRÝ DEN je oknem do mého světa. Pojďte nakouknout 😊

0